Čtvrtek 13.června 2013

13. června 2013 v 23:43 | Ella |  Z mého deníku
Tak a je to tady. Konečně mám chvíli klid od permanentního učení. Mám za sebou obhajobu bakalářky a taky první státnice. Jedny dělám z chemie, druhé z fyziky, poněvadž mám dvojobor. Tyto byly z chemie a skládaly se ze dvou částí. Byla to katastrofa. Jednu část mi z milosti dali, ale na té druhé mě vydusili. Opět se mi potvrdilo, že zkouška není o tom, co člověk umí a kam se tvrdě vypracoval, ale o tom, jestli chce zkoušející zjistit to, co ví, a dostat to z něj, a nebo to, co neví, a potopit ho na tom. Jestli jednou dostanu diplom, tak určitě ne za vědomosti nebo vynaložené úsilí. Bude to jen smutná připomínka faktu, že jsem asi náhodou narazila na světlou výjimku a měla zrovna štěstí na vstřícného zkoušejícího - protože na tom to celé stojí. Jeden vidí, že jste se něco naučili, druhý vidí, že jste se toho nenaučili dost. Bohužel... všechno je to jen o lidech.
Aby to tedy nevyznělo tak tragicky - ta horší polovina mě sice pořád ještě čeká, ale aspoň něco mám už za sebou. Takže děkuji všem, kteří mě podporovali a povzbuzovali a dělali mi radost. Především jsem však vděčná těm několika světlým výjimkám mezi zkoušejícími a učiteli. Protože nebýt těchto lidí, dávno bych z vysoké odešla. A upřímně... ani bych toho snad nelitovala.
S mnoha spolužáky jsme se shodli na tom, že kdybychom věděli, jak to na vysoké chodí a o čem to doopravdy je, nikdy bychom tam nešli a radši bychom si našli práci. Vysoká je jeden velký brainwashing. A všechno, co se tam člověk naučí, se stejně naučí sám. Když nepočítám těch několik světlých výjimek mezi učiteli, kterým na studentech opravdu záleží a jsou ochotní jim něco vysvětlit. No, tolik ke státnicím. Držte mi palce na konci srpna a na začátku září.

Konečně mám teď ale čas na oddech a hlavně - na psaní! Psaní, psaní, psaní! Juchůůů! Konečně můžu na chvíli vydechnout a uvolnit se. Ta vysoká mi zabíjí veškerou fantazii i inspiraci. Takže teď si vykompenzuji všechno, co jsem během učení nemohla dělat. A to blogování, čtení, psaní, cvičení, šerm a všechno to ostatní, co teď chci dělat všechno najednou :)
Hurá!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 15. června 2013 v 0:57 | Reagovat

Jo, je to o lidech... jako ostatně spousta věcí v životě. Gratuluju k té jedné polovině a držím palce, aby to na přelomu srpna a září dobře dopadlo. Celkově mi školství připadá jako brždění vývoje lidí. Samozřejmě ne vždycky (člověk se tam může i dost užitečného naučit), ale často to bývá o papouškování a hlavně nesmíš vybočovat z davu.:-) No ale momentálně jsem na výšce spokojená. Baví mě to a profesoři jsou moc fajn. To z gymplu jsem měla vesměs opačný dojmy. Tak piš, bloguj, prostě užívej všeho, co máš ráda.
Jo a taky máš jednu důležitou povinnost - dlužíš mi schůzku.:-))

2 Magdalena Techetová Magdalena Techetová | 16. června 2013 v 22:58 | Reagovat

Ahoj Veru, moc díky za komentář! A na schůzku se moc těším! Jo ta škola lidi brzdí, to je smutná pravda. Místo aby jim pomáhala k přípravě na budoucí povolání, tak je to spíš zbytečná překážka, kterou i když člověk překoná, tak tím akorát vyplýtvá spoustu sil a času, který mohl věnovat skutečně důležitým věcem. Místo abych si procvičovala řešení příkladů do fyziky a učila se je počítat, tak chodím na přednášky z nanotechnologií, jen protože musím splnit B-kredity. Čili trávím čas předměty, které jsou mi úplně na nic, ale které musím udělat, protože za ně mám kredity, které musím splnit. Demence. Jo a užívám si, co se dá. Ale nesmím zahálet no, je toho hodně a ten čas zase uteče. Už aby bylo po škole a mohla bych chodit do práce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama